První červenec je začátek prázdnin, dovolených a výletů. I my z Domova pro seniory jsme se na jeden vypravili. A měli jsme hned dva cíle. Prvním z nich byla Litomyšl. Vždyť kdo by do ní nejezdil rád? Na náměstí spousta malých obchůdků, které člověka nabádají k utrácení. Zmrzlině se ale odolat nedá, zvláště za tak horkého dne, jakým první červenec byl. Někteří z nás tedy dali přednost nákupům, jiní se vydali do zámeckých zahrad. Smetanova Litomyšl byla v plném proudu a všude kolem nás to bylo znát. Hudba nás v dopoledních hodinách u zámku nedoprovázela, ale velmi nás překvapily exponáty Aleše Veselého, které byly rozestavěné nejen kolem zámku, ale i na dalších místech Litomyšle. O tom jsme se přesvědčili už o kousek dál, v klášterních zahradách. Před polednem jsme se s Litomyšlí rozloučili a vydali se vstříc našemu druhému cíli: Sloupnici. Místní Domov pro seniory nás nejen občerstvil, ale hlavně jsme tu mohli vyměňovat zážitky, dojmy a zkušenosti s místními klienty i zaměstnanci, načerpali jsme inspiraci a někteří z nás se po prohlídce Domova jistě zamysleli nad tím, že ne všechno, co náš Domov nabízí, je samozřejmost. Koupelna či kuchyňská linka na pokoji? Výběr ze dvou jídel? Jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje? Občas opravdu potřebujeme vidět skromnější podmínky, abychom si uvědomili, že se přeci jen máme dobře. Všichni jsme se rádi vraceli domů, ale troufám si za všechny účastníky našeho zájezdu říci, že se výlet povedl a už teď se těšíme na další. 
